Partneři provádějí neustálý monitoring situace a trhu na polsko-českém pohraničí (mj. Analýzy poptávky po vzdělávání a sledování osudů absolventů) a znají rozsah zájmů žáků a studentů o absolvování studia na jednotlivých oborech. současně také dokáží propojit tyto poznatky s reálnými potřebami na trhu práce a prioritami v rozvoji pohraničí.
Velmi dobře je vidět v současných dynamických ekonomických podmínkách (mj. i díky finanční krizi v Evropě), že nabídka vzdělávání nedrží tempo se změnami na trhu práce. Objevují se nové obory (např. spojené s internetem), nový ekonomické a společenské výzvy (např. kulturní různorodost v organizacích, přeshraniční podnikání apod.).
V současné situaci kromě toho existuje nesoulad mezi studijními obory na odborných školách a vysokých školách, jelikož tato problematika není žádným způsobem koordinována v regionálním měřítku, tím více pak v měřítku pohraničí (např. žák získává dovednosti, které nemůže dále rozvíjet na studiích, tudíž teprve v průběhu studia se objevují otázky, které by měly být zohledněny již při rannějších formách vzdělávání).
Znamená to, že jisté dovednosti zanikají a jiné mají šanci se dostatečně rozvinout, ovšem zaměstnavatelé vyžadují interdisciplinární kompetence. Partneři nahrazují jednotné oborové studium (např. obchodní/technické) vzdělávacím modelem, v němž žák/student získává základní dovednosti, které následně doplňuje a rozvíjí znalostmi z komplementárních oborů.
Partneři získávají signály o tom, že se hledají zaměstnanci s obchodními a technickými znalostmi, kompetentní v oblasti správy energetické bezpečnosti a nízkoemisního hospodářství ve městech a firmách (mj. použití fotovoltaiky, solárních systémů, vodíku, tepelné a větrné energie). Přeshraniční analýza trhu práce (údaje z úřadů práce a projekt: Strategie systémové spolupráce veřejných institucí v Moravskoslezském kraji a Slezském i Opolském vojvodství) poukazují na silnou potřebu vzdělávání a možnost zaměstnatelnosti těchto odborníků.
